Filipíny 1/2018

26.01.2018

Začátkem ledna jsem se vydala na Filipíny, poprvé na tak dlouho, poprvé mimo Evropu, poprvé "sama"...  

Další splněný sen! Nelituji jediné minuty ani koruny (pesa :-) investované do této zkušenosti.. Tento příběh odstartoval nález levné letenky z Frankfurtu do Manily koncem listopadu, musela jsem se rychle rozhodnout, zda do toho půjdu dokud letenky byly k mání... na jedné straně otazníky a strachy - s kým tam budeš? Kdo se ti postará o ranč? Zvládneš to?... na té druhé vidina překrásných míst, známých pouze z obrázků a z mého veleoblíbeného Dicapriáckého filmu "Pláž"...  teď nebo nikdy! A tak jsem odeslala platbu a všem oznámila, že začátkem ledna odletím na 16 dní do Asie.. 

Do Frankfurtu jsme se vydali autem, které jsme nechali na parkovišti za 45 Euro na celý pobyt. Během letu nás čekali dva přestupy - jeden jako technický stop v Changsha a druhý v Kantonu, co je technický stop a jaký je jeho smysl opravdu netuším, stejně jako netuším, proč na obou čínských stopech jsme museli vypisovat tranzitní vízum, aniž bychom vystrčili nos z letiště a museli jej spolu s pasem a boarding lístkem předkládat na každém metru.. 

Po příletu do Manily bylo po 18 hod a již značně sešeřeno, teploty vysoké... Na letišti jsem si vyměnila eura v přepočtu za 15K českých korun, koupila Filipínskou SIMkartu s 4GB internetem za 250,- Kč a čekala na let do Cebu (Lapu-Lapu). Než jsem se konečně dostala na hostel, bylo již po druhé ranní. Po pár hodinách spánku jsem se nechala dovést taxíkem (hojně ale také funguje UBER, GRABcar a tuk-tuky) na místní autobusové nádraží a z něj pokračovala do Maolboal v přepočtu za 100,- Kč, cesta trvala dvě hodiny a na mě zrovna vyšel autobus bez klimatizace a Wi-Fi :-) nadšeně jsem hltala každý metr cesty, než mě zmohla únava ze sedmihodinového časového posunu.. Když jsem dorazila na konečnou zastávku, nestihla jsem pořádně ještě ani vystoupit a už se mě ptal místní tuk-tukář "kam to bude..?"  Obavy z toho, jak se dostanu z bodu A do bodu B se rozplynuly a na Filipínách jsou opravdu zbytečné.. Všude je spoustu naháněčů, tuk-tukářů, taxikářů, kteří umí skvěle anglicky a se všemi lze jednat na ceně..  V tomto bodě - Sea Turtle Moalboal jsem se konečně setkala s českou partou, kterou jsem před tím nikdy na živo neviděla a na společné dovolené jsme se domluvily po internetu a skupina to byla naštěstí, naprosto bezvadná! :-)   Hned první večer jsme trávili nedaleko - v turistické oblasti Moalboal, kde se v jediné uličce nacházelo spoustu restaurací a barů, my zakotvili v Chilli baru (vřele doporučuji :-)   Druhý den jsme se přemístili do Oslobu, brzy ráno, jak každý doporučuje jsme vyrazili na potápění se žraloky, bohužel už asi ale nebude takovým pravidlem, že je potřeba vyrazit brzy ráno - evidentně se tím začala většina řídit a v 6 ráno bylo všude narváno.. celkově mě to zklamalo, všude spoustu lidí, nebylo pořádně možné žraloka vyfotit, tak aby se okolo nikdo nemotal.. navíc když žralok odplaval, nebylo možné plavat za ním, muselo se čekat u lodi, až k vám doplave další.. Na zvířata se samozřejmě nesmělo sahat a šnorchlování na cca 40 min vyšlo v přepočtu na 400,- Kč. Poté jsme se lodí přemístili na Panglao  - ubytování v Tropical Villas bylo bezesporu nejlepší za celý náš pobyt, všude čisto, fungující internet, bazén, restaurace v místě.. V tomto rezortu jsme setrvali více dní a podnikali odsud různé výlety - Chocolate Hills, Tumallog Falls, Tarsier

Fakta..
Filipíny tvoří přes 7000 ostrovů.  Je zde 7 hodinový časový posun. Všichni mluví anglicky a jsou velmi přátelští. Měna PHP - Filipínské peso se jednoduše vypočítá tak, že částku vydělíte dvěmi a máte částku v CZK.  Je obrovský rozdíl mezi životem na vesnici poblíž moře a životem ve městě. Všude běhá obrovské množství toulavých psů. V ubytování NEčekejte (ve většině případech) teplou a pitnou vodu z vodovodu. Pro nabíjení čehokoliv potřebujete evropskou přechodku. Spoustu lidí bydlí velmi skromně, ale vlastní naleštěný superjeep. Ne, auta zde opravdu nestojí méně jak v Čechách.